A 

Když jse naše třída do baru 

mléčného 

                        E7 

bere s sebou třídního Járu 

Ječného 

Náš třídní je taky na sladký 

pečivo 

Má daleko radši oplatAky 

než pivo 

   A7 

Dáme si: 

D 

Pětatřicet chlebíčků 

                  A7 

je nám jako v nebíčku 

Pětatřicet kremrolí 

co se v puse rozdroDlí 

Pak se nese do baru 

               A7 

pětatřicet pohárů 

Když to všichni spapají 

pak ještě 

pětatřicet kakají, kakají, kakají 

               D  E 

jéžišmarjá kakají 

A 

Učitel zná řeči a má z nich 

doktorát 

bez řečí však sní pět mandlových 

čokolád 

Co je dobrý, to je nezdravý 

přátelé 

učitel nám o tom vypráví 

vesele 

Dáme si: 

pětatřicet chlebíčků.... 

Propřípadě, že člověk potká psy 

toulavé 

koupíme pár dobrot do kapsy 

do pravé 

Vracíme se zpátky do školy 

pěšinou 

Celou třídu břicho rozbolí 

většinou 

Měli jsme: 

pětatřicet chlebíčků... 

�ios`.e h�_ á.

6. [: Chtěl jsem jí dát pusu tam, co je ten keř, 

      řekla:"To se nedělá," :] 

   když mě nezabijou, to mi, holka, věř, 

   budeš moje docela, jó, budeš moje docela. 

R: 

7. [: Už se na nás ženou křižáci smělí, 

      zlaté kříže na krku, :] 

   jen co uslyšeli, jak jsme zapěli, 

   zpět se ženou v úprku, jó, zpět se ženou v úprku. 

8. V trávě leží klobouk, čípak mohl být, 

   prý kardinála z Anglie, 

   v trávě leží klobouk, čípak mohl být, 

   prý kardinála z Itálie, 

   tam v tý trávě zítra budeme se mít 

   já a moje Marie, jó, 

   ať miluje, kdo žije, jó, 

   ať žije historie!